ἀμαϑίην γὰϱ ἄμεινον κϱύπτειν, (τὰ) ἔϱγον δὲ ἐν ἀνέσει καὶ παϱ΄ οἶνον.
Denn seinen Unverstand bergen ist besser: (nur ist's schwer in der Ausgelassenheit und beim Wein.)
Ἀµαϑίην γὰϱ ἄµεινον, ὥς φησιν Ἡϱάκλειτος, κϱὺπτειν. ἔϱγον δὲ ἐν ἀνέσει καὶ παϱ᾽ οἶνον.
ἀµαϑίαν, ὥς φησιν Ἡϱάκλειτος, καὶ ἄλλως κϱύπτειν ἔϱγον ἐϛὶν, ἐν οἴνῳ δὲ καλεπώτεϱον
Τάχα µὲν γὰϱ οὐδὲ ἀµαϑἰαν κϱἰπτειν ἄµεινον, ὥς φησιν Ἡϱάκλειτοσ, ἀλλ᾽ εἶς µέσον τιϑέναι καὶ ϑεϱαπεύειν
Κϱύπτειν ἀµαϑίην κϱέσσον ἤ ἐς τὸ µέσον φέϱειν.
Ἀµαϑίαν γὰϱ Ἡϱάκλειτός φησι κϱύπτειν ἄµεινον
Plutarch Sympos. III. Ed. Frcof. T. I, p. 644. & Plut. de erud. mulier.
Stobäos Serm. XVIII. Ed. Lugd. p. 165.
Plutarch de audit. T. II. p. 43.
Stobäos Serm. III, p. 48.
Plutarch quod virt. doc. poss. p. 439.